Jedlý kořen pampelišky? Složení, použití a účinek

Obsah:

Anonim

Kořen pampelišky lze kromě listů využít mnoha způsoby, například jako čaj nebo ocet. Kořen pampelišky má navíc léčivé účinky.

Stále častěji se sbírají květy a listy pampelišky a zpracovávají se do salátů, čaje nebo medu. Jedna část rostliny, na kterou se trochu zapomnělo, je kořen pampelišky. Kořen pampelišky je také mimořádně zdravý pro tělo. Zvláštní pozornost si zaslouží hořké látky, které mohou zmírnit zažívací potíže.

Kdo ještě neobjevil pampelišky, o něco přišel. Rostlina, která je často zavrhována jako plevel, se dá téměř kompletně zpracovat v kuchyni a při výrobě léčiv. Mladé listy pampelišky se připravují podobně jako špenát, ale lze je podávat i jako salát s dresinkem dle vlastního výběru. Pampeliškový čaj je osvědčeným domácím lékem na různé neduhy. I květy se dají jíst nebo zpracovávat na med. V minulosti byla pampeliška považována i za levnou náhražku kávy, která přesto uměla nadchnout intenzivním aroma.
Kořen pampelišky je stejně všestranný jako květ a listy. Kořen se dá báječně využít v kuchyni. Zde je samozřejmě důležitá především chuť. Kořen pampelišky poznáme především podle sladké, ale i hořké chuti. Díky tomu je velmi oblíbený v salátech a jako příloha.

Co je v kořeni pampelišky?

Používání a konzumace kořene pampelišky se zvláště doporučuje kvůli hodnotným složkám. Hořké látky jsou zde prvořadé. Není mnoho přírodních produktů, ve kterých jsou hořké látky přirozeně přítomny, takže rostlina hraje zvláštní roli. Tyto hořké látky se skládají mimo jiné z

  • Germakronoidy
  • Euresmolide
  • Taraxacin

Díky těmto třem látkám působí kořen pampelišky velmi pozitivně na zažívání a může mimo jiné napomáhat tvorbě výrazně více trávicí šťávy. Dále kořen pampelišky obsahuje aLátka podobná furosemidu.

Účinky kořene pampelišky

Kořen pampelišky má díky složkám řadu pozitivních účinků na organismus. Hořčiny například zajišťují výrazně silnější proudění žluči. Pro zvýšený tok žluči musí játra pracovat více než dříve, proto jim prospívá i konzumace kořene pampelišky. Kromě toho má kořen pampelišky pozitivní vliv na trávicí šťávy a sliny.

Vývoj plynatosti a pálení žáhy lze obratně čelit kořenem. Další využití je při infekcích močových cest. Zde přesvědčí kořen pampelišky svým odvodňovacím účinkem a vytvoří rychlou úlevu v oblasti močových cest. Každý, kdo trpí suchou kůží, může pomocí kořene pampelišky pomoci největšímu lidskému orgánu znovu získat pružnost. lze k tomu připravit vylisovanou šťávu, která se následně aplikuje na pokožku. Pravidelné používání lisovací šťávy se vyplatí. Na jednu stranu má pozitivní vliv na pleť, na druhou stranu zajišťuje zdravější vlasy a působí silnějším dojmem.

➔ Kořen pampelišky na ztrátu chuti k jídlu

Kořen pampelišky je také osvědčeným lékem na ztrátu chuti k jídlu. Ke ztrátě chuti k jídlu mohou přispívat různé příčiny, jako je neustálý stres, osobní problémy nebo onemocnění trávicího traktu. Pokud by bylo možné vyloučit organické potíže, konzumace kořene pampelišky může působit proti ztrátě chuti k jídlu. Pocit hladu, který po kořenu pampelišky vzniká, mají na svědomí hořčiny. Hořčiny stimulují na jedné straně trávicí šťávy a na druhé straně sliny. Obojí nakonec tělu signalizuje, že má hlad a následně vytváří chuť k jídlu.

Vysoký průtok slin má za následek další výhodu: Sliny dokážou potravu velmi rychle rozložit, takže přísady se rychle dostanou do krevního oběhu a jsou transportovány dále.

➔ Kořen pampelišky podporuje spalování tuků

Tučná jídla a luštěniny zajišťují omezení produkce žluči. To je patrné z různých stížností:

  • nausea
  • Foukání
  • Pocit tlaku v horní části břicha
  • tučná stolice
  • Únava
V případě omezené tvorby žluči může být trávení tuků podpořeno užíváním kořene pampelišky. Pro úspěšnou úlevu je důležité, aby pampeliškase bere brzy. Jedině tak může pomoci stimulovat tvorbu žluči.

Důležité: Kořen pampelišky by se neměl používat na žlučové kameny.

➔ Kořen pampelišky k léčbě infekcí močových cest

Osobám postiženým onemocněním močových cest se často doporučuje používat kořen pampelišky. Významným pomocníkem při proplachování močových cest může být kromě kořene pampelišky také nať pampeliška. Kromě splachování má kořen pampelišky také drenážní účinek. Kořen lze užívat preventivně, tedy k ochraně močových cest před infekcemi. V tomto případě je ale nutný i dostatečný příjem tekutin. To by mělo být alespoň dva litry denně.

Jak se používá kořen pampelišky?

Aby kořen pampelišky mohl plně rozvinout svůj účinek, musí být samozřejmě také správně používán. Stejně jako u všech ostatních složek rostliny existují různé způsoby, jak lze kořen pampelišky využít. Kořen pampelišky se nejlépe zpracovává na čaj.

➔ Čaj z kořene pampelišky

  1. Omyjte a nakrájejte kořen pampelišky.
  2. Nakrájený kořen zalijte 250 ml vroucí vody.
  3. Čaj z kořene pampelišky nechte asi deset minut louhovat a pak si vychutnejte.

Jako u každého přírodního léku by měl být kořen pampelišky používán pravidelně pro dosažení optimálního účinku. Je proto vhodné užívat tři až čtyři šálky denně. Aby ingredience měly co nejlepší účinek, měly by se konzumovat asi půl hodiny před jídlem.

Všichni, kdo neholdují čaji, si mohou vyrobit ocet z kořene pampelišky a mít tak také užitek z cenných ingrediencí. Výroba je zde však o něco složitější než v případě čaje:

➔ Vyrobte si ocet z kořene pampelišky sami

Na ocet můžete použít čerstvý nebo sušený kořen pampelišky.

  1. Odříznutý kořen se umístí do zednické nádoby. Je třeba dbát na to, aby byla sklenice dobře naplněna.
  2. Kořeny se poté polijí jablečným octem a sklenice se uzavře.
  3. Během dvoutýdenního klidu je třeba sklenici alespoň jednou denně protřepat, aby se živiny z kořene optimálně spojily s octem.
  4. SPo dvou týdnech se ocet přefiltruje přes síto, aby bylo možné bez problémů odstranit kořen pampelišky.
  5. Ocet může být skladován na chladném místě po dobu jednoho roku.

Kdo by neměl používat kořen pampelišky?

Přestože je kořen pampelišky velmi zdravý a obsahuje mnoho živin důležitých pro tělo, není jeho užívání bezpečné pro každého. Zdržet by se toho měli především ti, kteří jsou alergičtí na tzv. chrpy. Bez přírodního léku se musí obejít i lidé, kteří bojují s neprůchodností střev nebo ucpáním žlučovodů. Totéž platí pro nahromadění hnisu ve žlučníku. Alergické reakce se mimochodem mohou objevit nejen při jídle, ale také při kontaktu s pokožkou.