Co dělat, když se kořeny ze sousedního pozemku příliš rozšíří? Můžete je prostě zakrýt? Kdo nese odpovědnost za případné škody?
Soudy musí znovu a znovu řešit sousedské spory. Nezřídka se jedná o kořeny stromů ze sousedního pozemku. Někdy vedou ke škodě, někdy omezují užívání nemovitosti a jindy byly údajně nezákonně ořezány. Pokud si přečtete všechna soudní rozhodnutí, můžete si téměř zoufat, protože poté jste obvykle stejně chytří jako předtím.
Podívali jsme se na toto téma blíže a snažili jsme se, aby vám právní situace byla srozumitelná.
Co dělat, když je strom na sousedním pozemku příliš velký?
Pokud zasadíte strom příliš blízko hranice pozemku, dříve nebo později převezme i sousední pozemek. Nejsou to jen kořeny, které se šíří podzemím za hranice pozemku. Koruna stromu může vyčnívat i na sousedův pozemek. Oddíl 910 německého občanského zákoníku (BGB) uvádí, jak postupovat zde:
§ 910 Převis
(1) Vlastník nemovitosti může odříznout a ponechat kořeny stromu nebo keře, které pronikly ze sousední nemovitosti. Totéž platí pro vyčnívající větve, pokud vlastník poskytl majiteli sousední nemovitosti přiměřenou lhůtu k odstranění a odstranění ve stanovené lhůtě neproběhne.
(2) Majitel toto právo nemá, pokud kořeny nebo větve nebrání užívání nemovitosti.
BGB proto uvádí, že větve a větvičky smíte odstraňovat pouze tehdy, pokud jste majiteli stromu poskytli přiměřenou lhůtu na jejich odstranění a on to umožní. Neplodnost, růstová stádia a období rozmnožování ptáků hrají klíčovou roli při posuzování přiměřeného období.
Kořeny stromů ze sousedních nemovitostí můžete odříznout bez předchozí konzultace s vlastníkem stromu, ale i zde platí omezení. Na jednu stranu toto právo máte pouze v případě, že root znemožňuje užívání vašeho majetku. Za druhé, musítezde také zvažte růstové fáze stromu.
Tip: Alternativně, podle § 1004 BGB, můžete také požádat svého souseda, aby odstranil rušivé kořeny. Zde by také měla být stanovena přiměřená lhůta.
Kdo platí za poškození stromu odříznutím kořenů?
Kořeny stromu plní některé důležité funkce. Ty jednak ukotvují strom v zemi a slouží tak k zajištění stability. Na druhou stranu zásobujete celou rostlinu vodou a živinami. Produkuje také růstové hormony. V závislosti na tom, jak moc odříznete od kořene, strom zažije větší nebo menší stupeň poškození. Malý kousek kořene pravděpodobně nebude mít na strom zásadní dopad. Pokud však uříznete velký silný kořen, hrozí vážné poškození. Na jednu stranu by mohl ztratit stabilitu. Na druhé straně mohou plísně pronikat skrz vzniklou ránu. V nejhorším případě by to vedlo ke smrti stromu.
Kdo to ale zaplatí, když je strom poškozen řezem kořenů? Situace je zde vlastně celkem jasná. Oddíl 910 BGB vám uděluje právo odříznout kořen. Majitel stromu je však odpovědný za odbornou péči o rány, aby nedošlo k napadení houbou a poškození stromu. Může však zahájit příslušná opatření pouze tehdy, je-li o zastropování informován. Pokud ho o kácení neinformujete, může to mít za následek poškození stromu.
Kdo platí za škody způsobené kořeny stromů na sousedním pozemku?
V závislosti na druhu stromu mohou být kořeny nesmírně silné a způsobit škody na sousedním pozemku. Vyvýšené cesty a poškozená vedení a potrubí se zdají být zcela neškodné. Pokud však kořeny zablokují potrubí, může vzlínání způsobit značné škody. Mohou však také způsobit značné škody na budovách a způsobit trvalé poškození konstrukce budovy. Na první pohled se zdá logické, že za všechny tyto škody může nést odpovědnost majitel stromu. A § 1004 BGB to vidí také takto:
§ 1004 Nárok na odstranění a soudní zákaz
(1) Je-li majetek znehodnocen jiným způsobem, než je konfiskace nebo odepření držby, vlastník může požadovat, aby disruptor toto poškození odstranil. Je-li třeba se obávat dalšího poškození, může majitel nařídit pomocžalovat.
(2) Nárok je vyloučen, pokud je vlastník povinen tolerovat.
V tomto případě je rušitelem vlastník stromu. Pokud kořeny stromu způsobí poškození, je to nepříjemnost, kterou je třeba odstranit. Takže vlastník stromu může nést odpovědnost za jakékoli škody způsobené kořeny stromu.
Tolik k teorii. Bohužel v praxi je to trochu složitější. Na jedné straně musí být prokázáno, že škoda byla skutečně způsobena daným stromem – zde obvykle objasní kořenová zpráva. Na druhou stranu musí majitel stromu dostat možnost škody napravit. Opět musí být stanovena přiměřená lhůta. To závisí na naléhavosti opravy poškození. Například poškozené potrubí nebo struktura potřebuje opravu naléhavěji než vyvýšená cesta.
Pokud vlastník stromu jako nepřímá příčina škody nemá možnost závadu odstranit, nemusí být povinen nebo jen částečně povinen uhradit náklady na opravu. Dalším důvodem pro vyloučení vlastníka stromu k převzetí nákladů je možná spoluúčast poškozeného z nedbalosti. To je například případ, kdy si postavíte terasu přímo u pozemku se stromy, aniž byste předtím provedli příslušná bezpečnostní opatření. Pokud pak kořeny poškodí terasu, majitel stromu většinou škodu zaplatit nemusí.
Shrnutí
Pokud se stromy rozšíří do takové míry, že jejich kořeny omezí použití na sousedním pozemku nebo způsobí škody, je za jejich odstranění obecně odpovědný vlastník stromu. Při svépomoci může poškozený uříznout kořeny sám, ale měl by vyhledat rozhovory se sousedy, aby mohli přijmout opatření na svou ochranu. Pokud tak neučiníte, může to být za určitých okolností drahé, pokud je strom později poškozen řezem kořenů (např. kvůli napadení houbami).
Pokud kořeny ze sousedního pozemku způsobí škodu na vašem vlastním pozemku, měl by být vlastník stromu okamžitě informován. Pokud škodu ani po přiměřené době neodstraní, může poškozený strom převzít a naúčtovat mu náklady. Poškození by v žádném případě neměli začít s jejich opravou od začátku a o škodě informovat majitele stromu až dodatečně. To by k tomu mohlo přidatmít za následek nevrácení nákladů. Náhradu nákladů lze rovněž vyloučit, pokud je za škodu spoluodpovědný poškozený.