Vanilka je jedno z nejchutnějších koření na zemi, a proto by neměla chybět v žádné kuchyni. Zde si přečtěte, jak byste se měli o své vanilkové rostliny co nejlépe starat.
Tato exotická rostlina, která po pár letech navíc krásně pokvete žlutě, je ideální do zimní zahrady nebo skleníku, kde si může užívat dostatek slunečního záření – nejlépe polostínu. Variabilní systém stínění by proto byl výhodou! Rostliny vanilky patří mezi popínavé rostliny a potřebují proto hodně místa na výšku i šířku. To zase hovoří pro postoj na konzervatoři. Aby se vašim rostlinám vanilky dařilo, zde je několik tipů péče, na které byste rozhodně měli dbát.
Rostliny vanilky – 7 tipů na péči
» Tip 1:
Rostliny vanilky (rostliny v květináčích) patří z velké části mezi orchideje, proto je dejte do speciální zeminy pro orchideje a hnojiva pro orchideje ( mírné hnojení cca 1x měsíčně) by měla dodávat. Obecně se však mnohem snadněji udržují a pečují o ně.
» Tip 2:
V zásadě byste svůj bujný růst – až 1 metr za rok – měli podporovat horolezeckými pomůckami. Malé odnože (řízky) můžete také zasadit do závěsných košů, odkud porostou směrem dolů.
» Tip 3:
Vanilka je vhodná pro venkovní uchovávání v teplých letních měsících pouze podmíněně – vanilku proto nevystavujte přímému slunci. Jinak by teplota v místnosti neměla klesnout pod cca 20 stupňů (v zimních měsících) až 25 stupňů po celý rok.
» Tip 4:
Rostliny vanilky také milují velmi vysokou vlhkost (cca 70 procent). Této vysoké úrovně vlhkosti dosáhnete pomocí vodního rozprašovače – stačí jím rostliny několikrát denně postříkat.
» Tip 5:
Při zalévání teplou, pokud možno odvápněnou vodou (např. dešťovou) je třeba dbát na to, aby rostliny vanilky dostávaly dostatek vody, v květináčích by se však neměla tvořit žádná voda. Jinak hrozí hniloba kořenů, stejně jako je tomu u orchidejí.
» Tip 6:
VanilkaPokojové rostliny mohou snadno plodit (vanilkové lusky), pokud je opylujete ručně štětcem. A pravá vanilka (vanilla fragans) dokonce šíří svou příjemnou vůni po místnosti.
» Tip 7:
Vanilkové lusky, které jsou ve skutečnosti zelené, můžete sklízet nejpozději, když pomalu žloutnou. Přezrálost však způsobí štěpení lusků, čemuž se rozhodně vyvarujte.
Po sklizni je třeba vanilkový lusk několik týdnů (až 4 měsíce) sušit na vlhkém a teplém místě, během kterých si uchová načernalé zbarvení, než jej lze použít jako koření.